Katalánsko: Siesta a čerpání energie

Podzim v Čechách je fajn, ale celkem rád si prodlužuju léto. Katalánsko máme rádi už řadu let, kdy nás do „genia loci“ zasvětil jeden kolega-trader. Barcelona je takový „přístav relaxace“, z Prahy jsme tu letadlem dřív, než bychom dojeli autem po Ťokově soutěsce do Brna …

Cortado, cafe con leche

První věc: Neumí tu špatné kafe 🙂 Prostě když si kdekoliv po Katalánsku dáte cortado, bude to skvělý malý napěněný kafe. Ne takové kladivo na srdeční chlopeň, jako je italské „picolo“. Potěší, probere po ránu, dodá energii.

Když není cortado (to se stane v 1 podniku z 50), tak je druhá volba „kafe s mlíkem“, čili cafe con leche. Podobné cortadu, trošku větší.

Káva je můj startér. Co pro baterku elektrolyt, to pro mne kafe.
Dobíjecí stanice jsou všude

Podniky a bary, drinky

Nejsem zrovna pijan. Pivo nepiju vůbec, nenaučil jsem se ho pít. Rád si ale dám míchané drinky, a ty tady umí v každém baru. Nejen klasiku jako pinacolada nebo tequila sunrise, ale třeba banánové daiquiri – lahoda, takový sladký fredoledo. Nenechte se odradit barvou, je to boží nápoj.

Siesta a otevírací doby

Neustálý zdroj zábavy jsou otevírací doby a siesta. Prostě to je nezvyk, místní otevírají pozdě (třeba v 11 hodin), zavírají brzo (třeba ve 13 hodin) a pak otevírají zase večer (třeba v 17 hodin). V Barceloně to není zas takový hrot, ale třeba v Peníscole, Benicarlu nebo Vinárosu s tím trošku bojuju 🙂

Siesta, polední pauza, má logiku. V létě je tu dost horko. My do Katalánska létáme zpravidla na podzim, kdy v Čechách začíná být méně slunce, a tady zase už není vedro. Přesto siesta tady frčí non-stop.

Barcelona

Velké město na rovině. Všude spousta lidí běhá, cvičí. Klobouk dolů, jediný špek kolem pasu tu mám já a pár starších donů. Mladší ročníky bez výjimky štíhlí, vysportovaní, velmi pečlivě upravení. To prostě zaujme a překvapí.

Velké město plné cyklistů. Na kole jezdím nerad, ale tady – protože tu je teplo a město je na rovině – chápu zájmu místních jezdit na kolech. Spousta elektrokol. Nestalo se mi, že by do vás nějaký cyklista narazil, nebo prskal, když mu omylem vlezete na cyklostezku (je to tu poměrně propletné, a pro cizince není jednoduché na první pohled rozpoznat co a jak tu probíhá v rámci mixu chodců, aut, tramvají a cyklistů)

A samozřejmě Barcelona = Gaudí. Gaudí všude, a moc pěkný. Takže klasika na závěr: Sagrada Familia, čím dál krásnější a pořád ve výstavbě, už 14 roků: