Důchod ve 45 letech :) Ono to jde, když se chce…

Před cca 6 roky, když jsem se blížil 40ce, mi došla jedna zásadní věc: Nemá smysl řešit, co si o tobě kdo myslí. Většina lidí prostě závidí, sama houby dosáhne. 

Proč se zabývat tro(t)ly? 

Přináší to něco …? Ne.

Šel jsem si za svým. Obklopil jsem se chytřejšími lidmi – nemusím nic složitého vymýšlet. Přebírám funkční postupy a podílím se na projektech.

S normálními lidmi mám bezvadné dealy a spolupráce – rozjíždíme tolik nových věcí, že je to prostě paráda. Zakyslíci tohle nikdy nepochopí…

Nejlepší projekty vznikly letos na cestách. V lednu Dominikánská republika, únor Egypt, březen Rio de Janeiro…. teď jsem na Mauriciu.

Dnes pohoda klídek tabáček. Jsem v důchodu. Dělám jen to, co chci. Mám srandu z týpků, co se pořád za něčím plazí a štve je úspěch druhých – ti si nevidí na špičku nosu a proto jsou holt tam, kde jsou 🙂

Já si život užívám – a to může dnes každý. Mauricius je fajn, s milostivou paní po boku 😀

Jednu firmu jsem prodal (psal jsem o tom níže)  a nastartoval jsem pořádně „investorský kvadrant“. Dělám to, co mne baví a co chci – a je fakt, že baví mne především nové projekty.

Burza a trading jedou už na „automat“. Chytří lidé okolo za mne řeší už 85% obchodů – jak jsem psal, nic vymýšlet nemusím.

Kdo chce začít, má další příležitost od 11.12. Budu startovat kurz, kde ukážu kudy na to.

Z Mauricia zdraví

Martin